Veterán pohár Sudslavice
V příspěvcích poslední doby jsou zmiňovány soutěže Šumavské a Podboubínské hasičské ligy. Tento příspěvek bude z úplně jiného soudku.
V sobotu jsme se totiž zúčastnili veteránského klání v Sudslavicích Pod lípou. Vzhledem k tomu, že tato soutěž je limitovaná věkem, mohou se zúčastnit pouze 2 soutěžící mladší generace. K tomu se přidaly dovolené, pracovní povinnosti a jiné aktivity sboru a v průběhu týdne to vypadalo, že budeme muset účast oželet, což se nám nechtělo. Ale nakonec se podařilo dát družstvo dohromady a nic nebránilo vyrazit. Vypomohl nám pan Jaroslav Kubát z SDH Přečín, za což mu patří velké poděkování. Dalším překvapením bylo, že nás neodmítl Míra Sedláček a po 20 letech se znovu postavil na start. Poděkování patří i Lucii Ševčíkové, která přijela vypomoct rovnou ze soutěže z Novosedel, kde vypomáhala družstvu žen. Takže si Lucka za jedno odpoledne připisuje dva dobré skutky pro SDH Vacov.
Hlavní aktéři Petr Škopek a Víťa Ševčík tuto soutěž pojali doslova veteránsky a vše, včetně dopravy, připravili ve stylu retro. Mašina PS 8, zásahový sací koš, konopné hadice, kohoutový rozdělovač…
Celkem se zúčastnilo 12 družstev. A musím podotknout, že to naše bylo opravdu vyjímečné. Po odstartování se odběhlo na základnu a vše probíhalo jak mělo. Víťa dokonce mašinu startoval až na základně, přestože pravidla dovolují startování před výstřelem. Všichni ostatní běželi k nastartované mašině. Tato soutěž je vyjímečná i tím, že se voda saje z potoka. Pan Kubát ponořil koš do potoka, mašina ze začátku prskala, ale po chvíli začala tlačit vodu do vedení. K rozdělovači došla celkem rychle, ale pak k proudům už to bylo pomalejší, protože céčkové konopné hadice zároveň posloužily jako zavlažování louky. Ale k terčům se dostala a Adam s Vaškem sestřelili. Čas nebyl hodný vítězství, ale v tomto případě vůbec nejde o to, kdo bude první. Jde o účast a o to, užít si to. A v případě vacovského družstva se toto opravdu povedlo na 100 %. Potěšili se i oči diváků, kteří po celou dobu okukovali vybavení, mašinu i auto. Po odběhnutí jsme shlédli ještě dva exhibiční útoky s mašinami Bohumil Mára ze čtyřicátých let minulého století.
Po této přehlídce následovalo vyhlášení výsledků. Jak již bylo výše zmiňováno, náš čas nebyl hodný vítězství, umístili jsme se až u konce, ale né poslední. Poté se vyhlašovaly 3 speciální ceny. Ocenění převzala nejstarší účastnice, pak nejstarší účastník a 3. speciální cenu si šlo přebrat právě družstvo Vacova, za retro vybavení, ošacení a dopravu. A to bylo to vítězství, které si účastníci náležitě užili a ještě určitě užijí až půjdou ztrestat výhry. Po úplném závěru jsme sbalili saky paky, Petr nastartoval hundrtku, VÍťa našlápnul fichtla a více než spokojeni jsme vyrazili zpátky do Vacova.
