V tomto příspěvku opustíme soutěže Šumavské i Podboubínské hasičské ligy a přeneseme se do Sudslavic Pod lípu na již tradiční Veterán pohár. Po loňském úspěchu byla letošní vacovská výprava o level výš. Jak již na našich stránkách bylo zmiňováno a určitě ještě bude, dostali jsme do péče Tatru 805, která kdysi dávno patřila hasičům z Čábuz. Po spoustě strávených hodin v čábuzské hasičárně se podařilo Tatru zprovoznit na platnou technickou prohlídku. Za to patří obrovské poděkování klukům Ševčíků, Víťovi a Adamovi. V Čábuzích se našlo krom Tatry spoustu historických pokladů, které již použili kluci na půlnoční překvapení na hasičském plese a teď do Sudslavic. V letošním roce jsme vyrazili v nově složeném týmu, nutno podotknout, že výběr byl dobrá volba a co je důležité, všichni zúčastnění si to parádně užili. Další novinkou bylo, že vyrazily dokonce týmy dva. Druhé družstvo ani náhodou nesplňovalo věk veteránů, ale mladí kluci si chtěli vyzkoušet tento retro útok s mašinou PS8. Při nástupu družstev dal starosta SDH Výškovice prostor k vyjádření ostatním týmům a k naší radosti byli kluci puštěni do soutěže. Přestože počítali, že půjdou mimo pořadí. První šli svůj útok předvést ti „starší“, doplněni o dvě hasičky a Marka Slámu z SDH Rohanov. Jako loni, konopné hadice, kohoutový rozdělovač, bojové proudnice. Letitým konopným hadicím trvá hezky dlouho než pustí vodu po vedení k terčům, ale nevadí, nezávodili jsme s časem, ale o úspěšné dokončení. A to se povedlo.
Posléze nastoupilo mladé družstvo s označením Vacov eMSís, jejich družstvo doplnila, a nutno říct že i pozvedla, milá a krásná hasička Lucka z SDH Rohanov. Na cestě na start jim „Mesy“ zatroubil na hasičskou povelku, trénoval sice jen cestou do Sudslavic, ale nátisk každopádně má. Hezky rozběhlý útok s již namočenými hadicemi o hooodně zpomalila nemalá díra na céčku, přes kterou voda prostě k proudnici nešla. Kluci se nevzdali, v zápalu boje vymysleli, jak si poradit, zaimprovizovali a terč nastříkali. Za což si od diváků vysloužili velký aplaus.
Při vyhlašování výsledků jsme obsadili konečná pořadí, ale nevadí. Jak bylo výše zmíněno, o to v našem případě vůbec nešlo. Byla to exhibice, kterou si užili soutěžící a podle reakcí i diváci. Stejně jako v loňském roce jsme přebrali zvláštní cenu za retro vybavení, ošacení, obutí a samozřejmě za Tatru 805.
Přestože jsme se vydali bez jakéhokoliv tréninku a příprav, ty proběhly až na místě, tak si celé odpoledne všichni náramně užili a nápady na další aktivity a vylepšení padaly jeden za druhým.
